Až mě chytne stín - Pozvánka

26. června 2018 v 13:38 | Azano |  Až mě chytne stín
Tentokráte tu mám krátkou kapitolku, ale ta následující bude nejspíš zase trochu delší...


Nervózně jsme postávali před komisí a vyčkávali na chvíli, kdy nám sdělí výsledky ústní maturitní zkoušky. Jelikož jsem šel první, jsem stál i v řadě první a tím pádem se dozvěděl i jako první výsledky. Pak stál Petr, pak Erik. Dosáhl jsem samých jedniček, Petr vyznamenání a Erik ještě tak tak rovněž vyznamenání. Byl jsem rád, že to mám za sebou, ale nevím, jestli jsem byl šťastný. Petr měl jít pracovat, Erik chtěl na vysokou v hlavním městě a já šel na vysokou tak nějak... aby se neřeklo. Jakmile nám komise potřásla rukou, odešli jsme si pro věci. "Kluci my to dali!" Objal nás Erik. "A společně." Dodal. "Ale co bude teď?" Zeptal jsem se nepříliš nadšeně. "Jak co bude?" Pustil nás. "Teď už se neuvidíme tak často." Petr si prohrábl tmavé vlasy a usmál se na mě. "Erik řídí auto, já motorku,... kdykoliv tím pádem můžeme přijet spolu nebo zvlášť, ale přece si nemyslíš, že na tebe jen tak zapomeneme... to, že budu mít práci nic neznamená, spíš naopak. Budu se mít na co těšit celou směnu." Objal mě a krátce políbil. Věřil jsem mu, co jiného taky. Vždycky byl přesvědčivý a poznal bych, kdyby lhal. Jakmile jsme vylezli ze školy, znechuceně jsem zabručel. "Děje se něco?" Zeptal se Erik. "To je Sam."
"Kde?" Rozhlédli se oba. "Tamhle." Promnul jsem si spánky. "Nemůžeme prostě dělat, že ho nevidíme?" Zeptal se Erik. "Myslím si, že to asi nepůjde." Odpověděl jsem mu a vyrazil k němu. Ti dva šli hned za mnou. "Tak jak jste dopadli?" Zeptal se Sam. "Jak jsi věděl, že dneska maturujeme?" Zeptal jsem se zase já. "Tvoje máma mi to řekla." Odpověděl klidně. "Dopadli jsme dobře." Zamumlal jsem a založil si ruce na prsou. "Co tu chceš?" Položil jsem mu další otázku. "Tohle je veřejný prostranství, můžu být, kde chci." Namítl. "Tak jako tak jsem... ti chtěl dát tohle. V tom skateparku jsi mi řekl, že ti dlužím foťák, pamatuješ?" Narval mi do ruky větší krabici zabalenou v balícím papíru zelené barvy a s pastelově modrou mašlí. Zatáhl jsem za jeden její konec a mašle povolila. Rozbalil jsem dárek od Sama. "Tohle používaj profíci."
"A ty profík nejsi?" Zeptal se mě blondýn. "Sám to těžko posoudím." Odpověděl jsem vyhýbavě a prohlížel si tu nádheru. "Myslíš si, že mu dáš foťák za desetitisíce a zase budete best friends?" Probodával ho pohledem Petr, protože Sam mu pohled stále opětoval, kdykoliv se podíval jeho směrem. "Neříkám, že to byl záměr, ale bylo by to fajn." Usmál se povýšeně. "Hou počkej. Přece jsi sem nepřijel jenom proto, abys mi dal foťák." Přeměřil jsem si blonďáka. "No tak to je asi trochu logický, no ne? Ale tak možná jsem za tebou měl přijet domů, kde nebudou tihle dva." Přeměřil si kluky za mnou a zase se podíval na mě. "Chci ti nějak vynahradit ten skatepark." Pokrčil rameny. "Dal jsi mi foťák, co víc bys mi chtěl vynahradit? Jo počkej... možná bych se od jednoho z vás tří mohl konečně dozvědět důvod, ale ten mi radši ani jeden z vás neřekne." Ten důvod jsem se taky nikdy nedozvěděl. Verzí bylo mnoho, ale žádný z nich nebyl ten správný, nebo jsem tomu prostě jen nevěřil, protože to znělo tak... směšně. Z mého přemýšlení mě vytrhly ty jejich dohady. Odstrčil jsem je od sebe a položil fotoaparát zpátky do krabice. "Děkuju za tenhle foťák. Určitě ho využiju." Zamumlal jsem. "O tom nepochybuju." Usmál se blondýn. "Tak... já se ozvu." Sam nastoupil do své drahé Octavie a odjel. S dárkem v rukou jsem se s povzdechem otočil na Erika s Petrem. "Idiot." Zabručel Petr. "Nesnáším ho, kreténa. Si myslí, jak je úžasnej, když je bohatej. Při tom jsem ho na BMX vždycky porazil. Pft." Zavrtěl Petr hlavou. "Ale ten foťák-"
"Nikdo ti ho nevyčítá, Alexi." Uklidňoval mě Erik. "Dlužil ti ho. Popravdě se divím, že se ještě ukázal." Dodal Erik a usmál se. "Nechme to být. Hodím vás domů." Petr si furt něco mumlal, ale pak přestal. Odvezl Petra a pak mě domů. Na konci týdne jsme se sešli ve škole na slavnostním ukončení. V sobotu mi pak přišla pozvánka od Samova otce, stejně tak i Petrovi a Erikovi. No ona nepřišla přímo mě, ale mým rodičům, což znamenalo, že jsem se z toho nemohl vykourit, obzvláště když můj táta měl se Samovým tátou velmi dobrý vztah.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama