Není záporák jako záporák

7. července 2018 v 9:32 | Azano |  Ostatní
Připravila jsem si něco speciálního. Já vím, že každý máme pro někoho slabost a u některých postav, ať už ve filmech, seriálech, knihách nebo hrách si myslíme, že jejich "osud" daný autory není fér, nebo že i přesto všechno vlastně obdivujete někoho tak ambiciózního, i když třeba i zlého. Takže abych taky nechala něco do článku, bych vám teď ráda představila několik postav, které jsem si oblíbila, i přesto, že jsou všechny záporné.


.
Jak už jsem se zmínila výše, záporáci patří do každého filmu, hry, knihy... ano do každého. V katastrofických filmech je záporákem třeba i počasí, ale pořád je v tom něco, co je nějakým způsobem negativní. Výše jste si mohli všimnout (hned vedle gifu toho roztomilého bubáčka) šesti postav a zrovna o těchto postavách bych chtěla "pohovořit."

The Evil Within 2 je hra, která mě v době, kdy čerstvě vyšla, bavila spoustu času. Dokonce v průběhu června, tedy
minulý měsíc, mě velmi dlouho bavila a vlastně jsem nehrála nic jiného. Hlavním důvodem byly trofeje a příběh, který mě vážně hodně baví. Důvodem mé obliby v této hře, je samozřejmě hlavní protagonista, Sebastian Castellanos, ale taky kreativita, která je ve hře cítit hlavně v první části hry, kdy stojíte proti prvnímu záporákovi. Tím se dostávám ke Stefanovi, který je právě tím záporákem v první části hry a dle mého, je prostě úchvatný. Nejen, že mi přijde skvěle zahraný, ale taky se mi líbí, jak ho tvůrci zpracovali. Stefano je umělec, ale není umělec, jako třeba Picasso. On své umění dělá za pomoci masa a krve. Znamená to sice, že zabíjí spoustu lidí, aby jeho dílo bylo perfektní a pokaždé přijde s něčím velice kreativním a to stojí za pozornost (aspoň dle mého). Stefano chce tvořit a malé městečko Union mu k tomu dává ty nejlepší možnosti, obzvláště, když má v moci tzv. Core.

Myslím si, že v každé hře nebo filmu jen tak nepotkáte chlapíka s foťákem, který si z vás chce udělat své umělecké dílo. A to se mi na tom líbí. Stefano má vysoké ambice a je vskutku kreativní. Jeho nádherná Obscura a Smějící se strážce (anglicky "Giggling Guardian") s cirkulárkou místo ruky jsou opravdu povedené a často mi brnkaly na nervy. Z těch uměleckých děl, které jsem měla tu čest pouze jen vidět, protože s nimi nic jiného ani dělat nešlo, je pak třeba kreace zvaná "Rebirth" a třeba dva obrazy, které si jsou docela podobné a představují něco jako váhy. Každý je trochu jiný, ale v podstatě by se mělo jednat o stejný námět.

Takže tohle je Stefano se svým chapadlatým foťákem i s tím malým, který nosí v ruce a Obscurou. Je docela škoda, že není protagonistou celé hry, ale tak to nevadí. Hra je skvělá i potom. Na závěr tu je jeden krátký citát, který ho nádherně vystihuje: "And now you are MY ART."

Myslím si, že ohledně herní série Resident Evil, bych našla mnohem víc sympatických záporáků, kteří by se sem hodili, ale to by byl článek na několik kilometrů. Vybrala jsem ty nej a jedním z nich je Glenn Arias, který se nevyskytuje přímo ve hře, ale ve 3D zpracování. Hrané filmy určitě znáte a ty popravdě za nic nestojí už jenom proto, že s hrou to nemá nic společného (kromě kostýmů a postav, které ve filmech nakombinovali tak, že do z hlavního protagonisty udělali vedlejší postavu, o které se vlastně ani nedozvíme, jak zemřela nebo co se s ní vlastně sakra stalo, další dvě hlavní postavy narvali též do jedného dílu a ještě jim nechali kostýmy z hry, kde běháte ve Španělsku, zatímco ve filmu v promrzlém Rusku a mohla bych klidně ještě dlouze pokračovat dál...).

Tady ale nemám mluvit o filmech a hrách obecně. Tady chci mluvit o Glennovi. Tohoto muže je škoda už jenom proto, protože mu nebylo dáno více prostoru. Ve srovnání s legendárním Albertem Weskrem dostal opravdu malý prostor, kde se dle mého názoru nemohl pořádně projevit. Ano ve Vendetě se toho o něm dozvíte hodně a vlastně tolik, abyste pochopili jeho důvody být záporákem, ale není to dostatečné, není to jako s Albertem. Tady jde o dokonalého záporáka, který by se klidně mohl zjevit i v nějaké hře, ale bohužel se tak nestalo a nestane.

Glenn Arias není jen krásný muž, ale taky vynalézavý, velice inteligentní, toužící po odplatě, Vendetě. A to je právě ten důvod, proč si myslím, že je ho škoda. Vždyť on vlastně nebyl původně zlý, jako jsou jiní záporáci. Oni z něj tu zrůdu udělali. Proto mi ho je líto a ještě k tomu je tak roztomilej. Umí dokonale bojovat a dokonce dokázal dát do rypáku Chrisovi a to je co říct. Jeho milovaná manželka a nevěsta by na něj asi nebyla pyšná, ale pro něj je hlavní, že je stále s ním. No nalevo vidíte sami. :)

Tady je opět pár jeho slov: "Please, I am businessman"

Na chvilku se odsunu od hororových záporáků a zmíním někoho, kdo mi též velmi hluboce uvízl v mysli. Série Uncharted je dobrodružná hra, která konkuruje mnohem starší Laře Croft a filmovému dobrodruhovi Henry Jonesovi. S Nathanem jsem si užila spoustu srandy, a proto mě velmi mrzí, že si za něj už asi nezahraju, leda bych si zahrála znovu nějakou z her. Rafe Adler je jeho protivníkem v posledním dílu, kde se Nathan vyskytuje a je opravdu na co se dívat.

Rafe je synek bohatého magnáta (a docela fešák), který po otcově smrti zdědí vysoké jmění a jak ho nejlépe utratit? Je ochoten koupit rozpadlou katedrálu sv. Dismase ve Skotsku, koupit krucifix na nelegální aukci za miliony a vytáhnout Nathanova bráchu z vězení jenom proto, aby našel ztracené město vybudované partou pirátů a získal taky konečně nějaké uznání od světa. No od světa. Těžko říct, o co mu vlastně jde doopravdy, ale to uznání má asi taky velkou roli, protože to je ve finálním boss fightu, kde Nathan stojí právě proti němu, dost jasně vidět a slyšet, že Rafe chce být konečně lepším, než je Nathan. Ostatně Nathan už našel tři ztracená města, ale to sem nepatří.

Tenhle bohatý spratek je ochoten dosáhnout toho, čeho chce a to i tak, že ano, vytáhne Sama z vězení, ale chce po něm, aby hledal stopy k tracenému městu, a taky ho nechá, aby vyhledal svého mladšího brášku a nakecal mu nesmysly jenom proto, protože ví, že Sam sice zná historky o pirátském ztraceném městě nazpaměť a vlastně i všechna fakta z historie, ale bez Nathana (který přece našel už tři města) to nejde. Když nad tím teď tak přemýšlím, tak vlastně několik let se Rafe hrabe ve Skotsku a nenajde nic, a pak stačí poslat Sama za Nathanem, nablábolit mu kraviny a ten to na tom samém místě, kde hledá Rafe, všechno pochopí a najde spoustu vodítek, které ho mohou vést dál. Proto vážně nemůžu pochopit, proč tedy v jednom ze zlomových okamžiků v ději, řekl před Samem, že Nathana nepotřebuje a pokusil se ho zabít? Občas je nejspíš třeba nespojovat děj a vlastně tuhle zarážející realitu, ale tak nechci vyzrazovat úplně všechno.

Zkráceně se mi líbí Adlerův zápal a naprostá nenávist vůči Nathanovi. Přece není fér, aby byl Nathan tím jediným, kdo najde ztracené město! Malý Rafe chce taky najít nějaké to město! Takže toto je Rafe a tu je jedna z věcí, které řekl Nathanovi: "No, I'm not going to be able to enjoy... one of these coins... knowing that you and your worthless brother are still sucking air."

Když to vezmu trochu jinak a dovolím si natvat Ruvika tím nejgeniálnějším záporákem z těch, které vám tu představuji, nebudu daleko od pravdy. The Evil Within je hra, která mě zaujala už jenom proto, protože byla mnohem odlišnější od her, které jsem doposud hrála. Kombinovala vlastně haluzní svět Silent Hillu a jeho šílená monstra s hraní si na bohy z Resident Evil série a to je něco, čemu konkrétně mé zkažené já nemohlo říct ne. Taky jsem s tímto titulem vystačila na pěkně dlouhou dobu. Oproti Stefanovi, který v TEW 2 stojí Sebastianovi v cestě jen první třetinu hry, Ruvik je hlavním protagonistou celou hru a věřte, že to stojí za to. Celý děj se motá kolem něj a pokud si dáte opravdu záležet se sbíráním všemožných dokumentů a záznamů, zjistíte toho o tomto záporákovi skutečně mnoho.

Ruvik je génius a to, že vymyslí stroj na (velmi jednoduše řečeno) "ovládání myslí" je geniální. Taky kvůli tomu přijde o život. Je šílený? Ano. Zvrácený? Ano. Ale má k tomu své důvody a jedním z těch hlavních důvodů je jeho rodina a následně smrt jeho milované sestry Laury. Na svých experimentech začal pracovat víc a to se mu nevyplatilo. Díky jiným zlým lidem, kteří v tu chvíli prostě mysleli jen na vyzkoušení Ruvikova stroje, použili jeho mozek a tím pádem spustili na první pohled nikdy nekončící noční můru. Sebastiana tak Ruvik mohl klidně protáhnout všemožnými lokacemi a ukázat mu, jak to doopravdy bylo a co se stalo. Sebastian je totiž jeden z těch, který přežívá všechny kruté nástrahy Ruvikovi "nemocné" mysli a navíc, jako takový hezký bonus, se kolem Sebastiana motá Leslie, kterého je nejspíše jen Sebastian schopný uklidnit. Jako každý nějakým způsobem uvězněný záporák, chce i Ruvik ven a vlastně je tu otázka, jestli se mu to doopravdy povedlo, protože pokud hru dohrajete, máte takový ten dobrý pocit (záporáka jste přece zabili), jenže vám stejně vrtá hlavou těch několik posledních vteřin před začátkem konečných titulků. Takže Ruvik utekl? Neutekl? Každopádně s ním zčásti sympatizuji a to už jenom proto, jak si s ním osud nemile pohrál.

Toto je tedy Ruvik, tedy doufám, že jsem ho nějak vystihla a zde je pár jeho slov: "You cannot keep me here!"

Opět trochu odklon od hororu... Při téhle hře se teď náramně bavím, protože Pagan Min je záporák, kterej má koule. Je naprosto perfektní. Líbí se mi jeho zahrání a vzhled se taky povedl. Líbí se mi jeho postoj k věcem a to, jak všechno řeší. Třeba jedna taková pasáž se svíčkama je obzvláště zábavná a to ho při tom ani nevidíte :D Zajímalo by mě, jak se třeba tváří při těch situacích, které během hry třeba slyšíte jen ve vysílačce. Určitě k nezaplacení.

Král Pagan Min je v současné době můj velice oblíbený záporák a v hlavě mi leží asi nejvíc. Jelikož doháním resty z posledních čtyř let, Far Cry 4 mám teprve rozehranou, ale vlastně skoro dohranou. Chybí mi jen pár misí a je konec, ale určitě si to hodlám zahrát ještě několikrát, protože to je prostě perfektní. A to na tyhle typy her moc nejsem.

Paganova osobnost je mi ale poněkud záhadou. V průběhu hry ho vidíte na začátku, pak v jedné zlomové sekvenci a někde až později skoro na konci hry. Jinak ale slyšíte různá hlášení z rádia, když po Kyratu jezdíte autem, nebo si můžete přečíst nějaké dokumenty, když něco najdete (většinou jde stejně jen spíš o nařízení a ohlášení). Tak jako tak jde o skvěle zahraný, vtipný a zábavný charakter, který se zaslouží o pozornost. Bohužel o něm nemůžu říct tolik jako o ostatních, protože ho nemám ještě tak nastudovaného.

Tady je pár slov: "[over radio] Ajay, I hope you don't mind, but I took the liberty of having a new suit made up for you. If you are to lead Kyrat whe this is all over, you're going to need a sharper look than denims and fucking sneakers, my boy. And that jacket. Oh, don't get me started. Why on Earth do you need so many zippered pockets? What do you keep in them all? Handfuls of meat? Huh, I suppose you do. I'll make a note for my tailor: "Ajay's jacket, zippered meat pockets." Perfect. Well, don't let me slow you down."


Ano, je to tu. Jeden z nejznámějších záporáků herního světa a několik let čestný hlavní záporák série her Resident Evil. Jako u Glenna sem nebudu motat filmy, protože tam je Wesker absolutně okopírovanej z her, navíc ještě trapnej...

Albert Wesker, nebo spíš jeho příběh je sestavený tak, že ho ani sám Albert nemohl ovlivnit. Jeho role v této herní sérii je přesně daná a on se jí nijak nemůže vzepřít. To je na tom to zajímavé, na druhou stranu hrozně nefér. Albert věří, že se jednou stane bohem, že přetvoří svět k obrazu svému a žít v něm budou jen ti silní a co si budeme nalhávat... Albert se opravdu stal nadčlověkem. Je rychlý, silný, velmi chytrý, vynalézavý a kreativní, proto mi odpusťte tu hloupou naději, ale i přesto, že v jednom z dílů zemře, pořád si myslm, že stejně není mrtvý (i když sopka by ho asi měla vyřídit definitivně, ne?).

Blondýn s původně modrýma očima, které vystřídaly žlutočervené hadí oči. Vše co se motá kolem Umbrelly se týká Alberta, protože on je vždycky v pozadí a hraje si téměř s každou postavou z hry dle svého. Chris je jeho úhlavní protivník, taky tam má syna, Ada je většinu času jeho agentem, Jill vojákem atd. Vše se motá kolem něj a proč vlastně ne? Jeho ctižádost a cíle jsou vysoké a já se mu ani nedivím. Proč to přeci nezkusit? Albert je typickým dominantním mužem, který chce jen jedno a to je být bohem, kde si Chrise rozmáčkne mezi prsty jako nějakého otravného škůdce. Navíc vám nebudu lhát, je to sexy chlap a byl mu propůjčen úžasný hlas, který k němu prostě pasuje. Ale ženy ho asi nijak neberou, nebo jsem si za ty roky hraní Resident Evil série nevšimla, že by měl nějaké city k ženám nebo mužům. Tady je prostě jen jedna touha a to být bohem nového světa.

Tady je opět a naposledy několik slov tohoto super záporáka: "Poor deluded Chris. How you so love your precious self-righteousness."
.

Takže to by bylo asi tolik o mých oblíbených záporácích. Pokud budu mít v brzké době náladu a inspiraci k psaní, budete mít možnost přečíst si i nějaké moje blafy a bláboly o oblíbených hrdinech/antihrdinech :D
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama