Nepochopils to správně

22. července 2018 v 12:09 | Azano |  Jednorázové
Včera jsem se vrátila z Polska a tady je první jednorázovka. Ještě mám v rukávu dvě, tak se vám snad budou líbit. Tahle se netýká žádného děje z mých povídek. Je teoreticky až dlouho po nich, kdy to narušilo několik postav z rpg, které hraji s kamarádkou. Takže tady to je :) Mimochodem jsem si dala práci a udělala k jednorázovkám speciální úvodku, abych věděla, co k nim hodit. Na úvodce je Nathan, Chris a Leon, ale neberte to tak, že se jich to vždycky týká :D Prostě mi padli do oka. :) Užijte si to :)


Posadil se na lavičku na terase a zhluboka se nadechl. "Tak jak se má naše princátko?" Zeptala se matka. "Nejsem jediný princ v rodině." Zamumlal nepříliš nadšeně. "Ale... takhle to přece nesmíš brát. Tady nejsi princem oficiálně a já... to takhle rád říkám svým dětem. Na jednu stranu chci, aby věděly, kým je jejich otec." Odpověděla. "To je od tebe hezký, asi." Prohrábl si krátké vlasy. "Tak co je tedy za problém?" Zeptala se. "Alaios a Fareat si myslí, že nejsem stejný jako oni."
"Co tím myslíš?" Zeptala se. "Prý, že nehraju dostatečně dobře fotbal, že nejsem chlap." Krátce se odmlčel. "Že jsem..." Matka ho objala kolem ramen. "Gay?" Zeptala se, načež syn jen zoufale přikývl. "A mají pravdu?" Ptala se dál. "Já nevím. Už jsem dost starej na to, abych to asi dokázal určit, ale kdykoliv vidím nějakou holku nebo kluka mám odlišný reakce. Se sourozenci to nemá nic společnýho ale... já nevím, asi bych to s tebou neměl probírat." Odtáhl se od matky. "Já si myslím, že to se mnou probrat klidně můžeš." Usmála se. "Tak fajn... třeba nejmladší dcera pana Auditoire. Ta hezká brunetka. Nebo dcera Drakea. Má opravdu nádherný oči a jak se směje... Naopak když vidím Nathanova nejstaršího syna Timberlanea. Nebo Dantova nejstaršího syna Shona. Ty dokonalý modrý oči a je svému otci tak podobný. Já vím, že tu je spousta dalších super holek a kluků. Já si prostě neumím vybrat, co je lepší." Povzdechl si. "Craxusi..." Přitáhla si ho k sobě. "Je úplně jedno, jestli se ti líbí Eziova dcera nebo Nathanův syn. Nezáleží na tom. I když... Timberlane je skoro o patnáct let starší. Učí na univerzitě a je vysoce inteligentní. Taky hezký, ale je fakt hodně starý, na tebe." Usmívala se matka. "Ale ty sis taky vzal tátu, který je o šest století starší." Namítl Craxus. "Máš pravdu, taky jsme spolu moc dlouho nebyli." Usmála se matka. "Jenže tam šlo o docela jiné věci, víš?"
"No nikdy jsi se nesvěřila, ale nechci tě nutit. Byli jsme ještě malí a ty jsi měla dost starostí s námi." Reagoval Craxus. "Ano. Cením si tvé ohleduplnosti." Políbila ho na čelo. "Já si prostě myslím, že se tím nemusíš trápit. Až budeš mít jistotu v tom, koho miluješ, nebude záležet na pohlaví." Prohrábla mu vlasy a pomalu vstala. "Chrisi." Oslovil matku muž v obleku. "Potřebuju od tebe takovou laskavost." Pokračoval. Chris se ohlédl ke Craxusovi. "Omluv mě synku."
"To je v pořádku, jen běž." Usmál se Craxus a jen se díval, jak matka s tím mužem odchází do domu...

Craxus po škole vysedával na okně u sebe v pokoji a něco si četl. Za svůj krátký život stihl přečíst už dost knížek, a tak bylo těžké najít něco, co by ho zajímalo a zároveň se neopakovalo s tím, co už četl. Slezl z okna a knížku odložil na parapet rozevřenou, aby do ni nemusel hledat záložku. Došel ke svému stolu a vzal do ruky skleničku, ze které se napil džusu. Možná by měl jít ven za sourozenci, nebo někam s kamarády. Vezme si mobil ze stolu a vyrazí ke dveřím. Otevře a vyjde ven. V domě je ticho. Neobvyklá věc a to obzvláště u Redfieldů. Za posledních několik let se to tady změnilo. Každý dostal svůj pokoj a přibylo i pár dalších sourozenců. Zavře za sebou a vyrazí chodbou do obýváku. "Just can't get enough." Pobrukoval si při cestě do obýváku, dokud se nezastavil u stolku, na kterém ležel od matky vzkaz. "Zasedání předsednictva. Bože už zase." Položil vzkaz zpátky. Vyšel z obýváku a posadil se zase na terasu, ostatně jako vždycky. S tichým povzdechem sledoval okolí kolem sebe. Léto má rád. Je teplo, i když zrovna on to nebere jako něco, co by ho mělo omezovat. Je to přece vlkodlak. Z přemýšlení ho vyrušil telefon. Zvedl ho. "Ano?" Pronesl otráveně. "Jo už jdu, jen si vezmu batoh." Hovor ukončil a vstal. Vyrazil zase zpátky do pokoje, kde si chtěl vzít svůj batoh. "Craxusi." Oslovil ho bratr ve dveřích. "Hm? Potřebuješ něco?" Zeptal se Craxus. "Ani ne. Ty někam jdeš?"
"Známej potřebuje s něčím pomoct." Vysvětlil. "Aha. Zajímavý." Ušklíbl se. "Problém?" Zeptal se Craxus a konečně se postavil. "Ani ne. Já problém nemám. Proč bych ho měl mít? Jdeš ven, ne? To je fajn. Přeju ti to." Usmál se. Craxus k němu došel. "Kde máš Fareata?"
"Co já vím." Pokrčil rameny. "Jsem jeho bratr, ne osobní stráž." Odpověděl. "Aha. Všichni jsme sourozenci." Namítl Craxus a zhluboka se nadechl. "Měl bych jít."
"Co ti brání?"
"No vlastně ty. Stojíš mi ve dveřích." Odpověděl. "Jo tak. Sorry." Uhnul mu, ale když se Craxus pokusil vyjít, bratr ho zase vtáhl zpátky do pokoje. "Ty někam jdeš?" Zeptal se jakoby nic. "Děsně vtipný. Uhni mi z cesty." Pronesl nevrle Craxus. "Tak pojď." Craxus to tedy zkusil znovu, ale scéna se opakovala. "Nech toho Alaiosi!" Zvýšil Craxus rozčíleně hlas. "Nechat toho? Proč?" Alaios zavřel dveře a strčil do něj. "Nikdo ti přece nic nedělá." Ušklíbl se. "Nikdo ti nic nedělá. Jsi přece v pořádku, ne? Nikdo ti neubližuje." Craxus odložil batoh a vykročil proti Alaiovi. Strčil do něj. "Já nejsem fackovací panák. Jsem tvůj bratr a měl bys respektovat nějaký soukromí, mít ke mě nějakou úctu." Začal Craxus. "Ale no tak... úctu? Sourozenci k sobě žádnou úctu nechovají, ne v tomhle věku a ještě si na ní asi pár let počkáš." Strčil do Craxuse zase Alaios. "Jsi nicka Craxusi. K ničemu. Neumíš ani lhát."
"Já ti nelžu." Zabručel. "Lžeš." Chytil ho za paži Alaios. "Ukážu ti, co se děje s klukama, jako jsi ty." Dodá Alaios a natlačí ho na stěnu. "Zbláznil ses?" Okřikl ho Craxus. "Tiše." Napomenul ho. "Jsi moc hlučný." Dodal. Otřel se tváří o jeho krk a políbil na něj. "Co to... co to děláš zatraceně?" Trhl se Craxus. "Pusť mě, slyšíš?" Zvýšil opět hlas. Alaios zvedl ruku a přitiskl Craxovi dlaň k ústům. Vší silou ho natlačil na stěnu a pokračoval v líbání svého bratra na krk. "Líbí se ti to? Beztak jsi spíš ženská než chlap. Vím, že naši rodiče jsou oba muži, ale my takoví být přece nemusíme. I když... pokud budu vědět, že budeš mít jen jednoho alfa samce, který tě pořádně protáhne, budu nadšenější, protože já budu tvůj alfa samec." Olízl mu ucho a odtáhl od stěny. "Škoda takovýho těla pro nějakou blbku." Sevřel ho pevně za paže, než ho natlačil k posteli a na tu ho shodil. "Jsi nabuzenej. To se mi líbí, alespoň mi ulehčíš práci." Vyhoupl se nad něj a sehnul se k němu. Políbil ho na čelo. "Slez ze mě a vypadni z mýho pokoje." Vydechl rozčíleně Craxus. "Proč? Nelíbí se ti to?" Zeptal se vzrušeně. "Mě se to líbí. Hezky hřeješ a já bych... tě chtěl slyšet vrnět. Šeptat moje jméno. Nebo bys mi mohl říkat bratře. To by znělo skvěle. Co ty na to broučku?" Craxus zvedne ruce a zapře se jimi do Alaiových ramen. "Tohle už přeháníš. Jestli ti to Fareat žere a nechá si to líbit, tak fajn, ale já nejsem Fareat." Odstrčil ho od sebe. Posadí se. "Ale to se pleteš Craxi. Nikdo není jako ty. Ty jsi dokonalost sama. Jsi otcova přesná kopie."
"Takže i matky. Tohle je dost ujetý Alaiosi." Namítl Craxus. "Proč myslíš? Jsi sexy stejně jako rodiče. Za pár let budeš namakaný a masitý, svalnatý a prostě nádherně horký. Tvoje prsní svalstvo šťavnaté. Prdelka pevná a péro velký a tvrdý a tak... chutný." Olízl si Alaios rty a dlouze zasténal. "Že ty si honíš nad fotkama našich rodičů?"
"Brzy si budu honit jen nad tebou." Alaios se zapře rukama o Craxovu hruď a zase ho zatlačí na postel. "Chci tě bráško." Vydechne Alaios nadrženě. "Tohle je šílený Alaiosi. Slez ze mě a nech toho. Možná jsi zabouchlej do našich rodičů, ale tím by to mělo končit. Tohle je přehnaný." Stál si Craxus dál za svým. "Fajn. Tak mi dej aspoň... jednu pusu?"
"A odejdeš z mýho pokoje?"
"Jo." Usmál se mile Alaios. "Fajn. To snad nějak zvládnu." Craxus se opět posadí a hledí na svého bratra. Nějak neví, co by měl dělat. Alaios se k němu pomalu natáhne. Craxus tedy udělá to samé, dokud se jejich rty nespojí. Craxus si není jistý, zatímco Alaios si je jistý až moc. Natiskne se na svého stejně starého bratra a jazykem mu ladně pronikne do úst, dokud už nesvírá Craxovi tváře a horlivě nedobývá jeho rty. Rodičům podobný bratr vezme po chvíli též Alaia za tváře a chvíli je ovlivněn svým bratrem, dokud se od něj s obtížemi neodtáhne. "Fajn. Pusu jsi dostal. To stačí." Vydechl Craxus těžce. "A líbilo se ti to?" Zeptal se zvědavě Alaios. "Já nevím. Bylo to... divný." Odpověděl popravdě. Sevřel Alaiovy boky a posadil ho vedle sebe. "Oh. To bylo... hezký. Něžný." Usmál se rozněžněle bratr. "Vážně? Díky."
"Já si myslím, že my dva si spolu ještě hodně užijeme." Alaios přileze blíž k němu. "Jsi tak úžasný." Zajede mu prsty do vlasů a zhluboka se nadechne. "Možná nejsi dobrý ve fotbale, ale i tak jsi namakanej... cvičíš, ale já o tom nevím?"
"No tak... většinu svýho volnýho času trávíš venku s klukama a já... ho trávím zase ve fitku nebo pomáhám mámě, hlídám dvojčátka a učím se. Chci se dostat na tu expedici do Tibetu."
"Tibet zní skvěle. Všechno to, co děláš... zní skvěle." Usměje se Alaios. "Kecáš. Nikdy tě to nezajímalo. Pořád si mě s Fareatem dobíráš. Že nejsem chlap, že jsem k ničemu."
"Jsi první z vrhu. Jsi silnější, rychlejší a chytřejší. Nějak si to kompenzovat musíme." Vysvětlí Alaios. "Ale mě se tohle nelíbí. Vadí mi to a... dost se mě to dotýká, víš?" Namítne Craxus. "Tak... co to udělat takhle..." Začne a přileze blíž ke Craxovi. "Co když ti slíbím, že si tě nebudu dobírat kvůli tvojí dokonalosti a... ty se mnou na oplátku budeš sem tam trávit čas."
"Trávit čas?" Zeptal se Craxus. "Jak si to představuješ?"
"Co kdybys se mnou občas zašel ven, nebo si jen tak povídal?" Vysvětlí. "No tak... fajn. Možná bych to zvládl. Ale žádný ohmatávání a přestaň mluvit o tom, jak jsem podobný rodičům a o tom, jak bys chtěl dělat ty svoje prasárny." Zamumlá starší. "No tak... fajn." Souhlasí nakonec Alaios. "Ale ještě něco bych chtěl." Natáhne se k němu a políbí ho na ouško. "Bude to těžký." Zavrní a zase se odtáhne. "Bezva." Craxus konečně sleze z postele. "Musím jít. Už jsem měl dávno být u Jima." Sebere batoh. "Jistě. Uvidíme se později." Usmál se Alaios.

Chris večer nedorazil na večeři, takže si děti opět musely vystačit samy. Christian s Damianem a Craxusem se postarali o večeři a zbytek různě nachystal nádobí a tak dál. Po večeři chtěl Craxus čekat na Chrise, ale usnul na pohovce. "Craxi. Broučku vstávej." Třásla s ním slabě matka. "Mami. Už jsi doma?"
"Ano. Trochu se to protáhlo. V posledních týdnech je potřeba hodně věcí vyřešit a... jelikož mám na starost bezpečnostní složku země, musím být téměř na každé takové schůzi." Vysvětlila. "No aspoň, že se vyřešilo to, co mělo." Pousmál se nejistě syn. "Cením si toho, že jsi na mě počkal, ale mohl jsi jít klidně spát." Prohrábla mu prsty krátké hnědé vlasy. "Pojď si lehnout." Navrhla a syn jen souhlasně přikývl. "Dobrou mami."
"Dobrou zlato." Chris se díval za svým synem, než se posadil k počítači, aby pokračoval v rozdělané práci.

Craxus vešel do svého pokoje a protřel si znaveně oči. Než stačil rozsvítit aspoň lampičku, udělal to za něj Alaios. "Co tu děláš? Jsem unavenej a jestli něco potřebuješ, může to počkat do zítra." Reagoval ihned starší a sundal si mikinu, kterou přehodil přes židli. "To vůbec nevadí. Chtěl jsem tě... trochu potěšit."
"Potěšit? Mě? No můžeš to zkusit." Zabručel Craxus. "Fajn." Alaios směle vykročil ke svému hnědovlasému bratrovi a krátké mu krátké vlasy pročísl, než ho vzal za ruce a odvedl k posteli, na kterou o pár vteřin staršího bratra posadil. "Co to děláš?" Zeptal se nepříliš nadšeně a až skoro zoufale Craxus. "Neboj se. Nebude to nic nepříjemného." Jakmile Craxus sedí, Alaios se mu posadí do klína. "Teď z tebe sundáme to oblečení. Kde máš triko na spaní?"
"Triko na spaní?"
"No a jak teda spíš?" Zeptá se Alaios načež Craxus jen povytáhne obočí. "Ach tak." Polkne na sucho mladší. "Spíš jen v boxerkách." Odhadne. Jeho bratr to ani nekomentuje. Alaios z něj svlékne triko, pak i zbytek oblečení, které neodpovídá boxerkám. "Půjdu si dát sprchu."
"Skvěle." Usměje se nadšeně Alaios. "Sám." Zdůrazní, když stojí u dveří od své koupelny. "Jistě." Alaios poslušně ustoupí až k posteli, na kterou si sedne. "Za chvíli jsem zpátky."
"Budu čekat." O tom nepochybuji. Prolétne Craxovi hlavou, když za sebou zavírá dveře od koupelny. Nechápe, proč zrovna Alaios, nebo proč by kterýkoli z jeho sourozenců byl posedlý svými rodiči a jím. To je prostě a jednoduše ujetý. Jak se tak sprchuje a přemýšlí nad tím vším, dochází mu, že by se z toho měl okamžitě nějak vykroutit. Vyleze ze sprchy a osuší se. S ručníkem kolem pasu pak vyjde z koupelny a podívá se krátce na bratra, který se nehnul z místa. "Poslyš Alaiosi. Docela jsem o tom teď přemýšlel a... tohle mi nepřijde normální. Milovat vlastního bratra až takhle, jak jsi mi to odpoledne popsal, je trochu nezdravý, alespoň to je můj názor. Jak... co... zkrátka a dobře nevím, proč bych to měl tolerovat a nechat se tebou... zneužívat." Není si jistý, jestli poslední slovo zvolil správně, ale to už je ostatně jedno. "Ale já tě nechci zneužívat a... myslel jsem to trochu jinak. Asi jsem ti to neřekl dost jasně, odpoledne."
"To asi ne." Souhlasil Craxus a s tím odhodil ručník na postel, aby si oblékl spodní prádlo. Alaios při pohledu na bratrův zadek na sucho polkl. "Každopádně tvý poznámky o mým těle vyzněly dost jasně a nerad bych to poslouchal znova." Prohodil k němu Craxus a obrátil se čelem k bratrovi. Natáhl se pro ručník, aby ho odnesl do koupelny. Když se vrátil, začal poklízet, aby v místnosti nebyl nepořádek. Sehnul se pro svoje oblečení na zemi u Alaiových nohou. O pár vteřin mladší bratr opět na sucho polkl, zatímco ten starší zase odběhl, aby uklízel o kousek dál. "Nemůžeš si to uklízení nechat na ráno?" Zeptal se Alaios. "Nemůžu. Ráno vstávám brzo, abych šel běhat. Nemám čas ráno uklízet." Vysvětlil. "Ale tys mi pořád neřekl, co jsem špatně pochopil." Poznamenal. "Jo? No... jo jasně. Já tě nechci zneužívat." Alaios se zvedl a došel ke svému bratrovi, který se k němu zrovna příhodně otočil čelem. "Chci... něco jinýho." Položil mu ruce na boky. "A co chceš? Když ne sex." Zeptal se mladšího. "Náš táta je král, naše máma je v čele ozbrojených jednotek země... oba jsou... to vysoce postavení lidé. Jeden vládne, druhý je voják. A z tebe bude to nebo ono. Všichni si to myslíme."
"Jakože ze mě bude příští vládce Atlendiosu, nebo že budu zastávat nejvyšší post v armádě?" Alaios na jeho otázku jen přikývne. "Zajímavý." Dodá jen zamyšleně. "Ale co to má dělat s tímhle divadlem, co tu předvádíš už od odpoledne?" Naléhal na něj Craxus. Ostatně měl nárok to vědět. "Chci být s tebou a dělat ti dobře."
"Dělat mi co?" Alaios se pomalu sesunul na kolena, při čemž se prsty zahákl o Craxovo prádlo a stáhl mu ho pod zadek. "Co to-"
"Pšt." Napomenul ho mladší. "Relaxuj. Nemusíš nic dělat, ani říkat." Řekl tiše a upřel svou pozornost k tomu, čemu se chtěl věnovat už dávno před tím. Sevřel v dlani Craxův úd a slabě ho promnul. "Alaiosi." Oslovil ho opět starší. "Jen klid. O nic nejde. Je to pro tvoje dobro."
"Co?" Alaios přestal čekat a prostě si vsunul Craxův úd do úst. Ten zalapal po dechu a zapřel se rukou o stěnu. Mladší se usmál s bratrovým údem v ústech a klidně pokračoval dál. Craxus se ho ještě několikrát pokusil oslovit, ale vždy byl nějakým způsobem zaražen. Jeho mladší bratr se opravdu velice snažil udělat mu radost a dle toho sténání si pak radostně mohl zatleskat, protože se mu to nejspíš povedlo. Craxus cítil přicházející vrchol a Alaios věděl, že dřív nebo později přijde, ale nechtěl to nechat jen tak. Přestal ho svému bráškovi kouřit a vstal. "Líbí se ti to?"
"Tohle je-"
"Já vím, šílený. Ale líbí se ti to, ne?"
"Jo." Vydechl těžce starší a sevřel jeho ramena. "Asi bys měl změnit polohu. V sedě se myslím budeš cítit líp." Mladší odvedl pomalu staršího k posteli, na kterou ho posadil. "Tak... Asi bych měl dokončit to, co jsem začal." Klesne opět na kolena mezi bratrovy nohy a usměje se. Sevře v dlani jeho už na svůj věk docela velký úd a zase si ho pomalu vsune do úst. Craxus táhle zasténá a zapře se rukama o matraci. Tohle není správné a ví to, ale Alaios mu nedává žádnou příležitost tomu odporovat. "Proboha." Váhavě, ale velmi vzrušeně natáhne ruku ke svému bratrovi a zajede mu prsty do vlasů, ve kterých ho hladí. Netrvá to příliš dlouho, než Craxus vyvrcholí do Alaiových úst. Alaios všechno poslušně spolyká a ještě bratrův úd očistí. "Tohle je... nepřijatelný." Vydechne Craxus. Mladší se jen pobaveně usměje. "Vtipný, že to říkáš, ale už se stalo a tohle asi už zpátky nevezmeš." Uculil se. "Takže... co po mě teda kruci chceš?"
"Chci tu být pro tebe, když si budeš chtít upustit páru. Chci být něco jako tvůj otrok."
"Tak otrok. Zní to dost... ujetě, obzvláště mezi sourozenci." Zamumlá Craxus. "Prostě šílený." Povzdechl si. "Ostatně jako celej tenhle den." Alaios se nadšeně usměje a políbí ho na špičce údu. Zvedne se a posadí vedle bratra. "Teď už asi můžeš jít spát, když jsme si to tak hezky vysvětlili." Usmíval se na staršího. "Jo... asi jo. Já... jo." Alaios se zasmál. "Tak fajn. Nebo tu s tebou mám zůstat přes noc?"
"Nevidím sebemenší důvod tvojí přítomnosti v mojí posteli a celou noc." Řekl s klidem Craxus. "Tak fajn. Jen jsem se zeptal. Ale byl bych rád, kdybys... o tom s nikým nemluvil."
"Stydíš se snad? To ty bys o tom spíš neměl mluvit." Namítne starší. "Asi máš pravdu." Políbí ho na tvář. "Tak dobrou noc." Vstal a odešel z pokoje. "Divný." Zamumlal Craxus a vstal. Natáhl si spodní prádlo a zamyšleně přešel k oknu, které od odpoledne zůstalo otevřené i s rozevřenou knihou na parapetu. "Můj bratr je do mě zabouchlej a ještě chce, abych z něj měl otroka... divný a ujetý. To mi nikdo nerozmluví." Zavře okno. S povzdechem odloží knížku na stůl a jakmile najde záložku, vloží ji do knihy a zavře ji. "Achjo." vrátí se k posteli. Co by měl dělat? Poslat ho někam? Lehne si do postele a pokusí se usnout, ale ještě dlouhou dobu předtím, než se tak stane, přemýšlí, co se to dneska sakra dělo...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama